Jéje Ještěd! Strach…

Znáte to. Před vámi je nějaké velká věc, nějaká událost. A lidé kolem od vás něco čekají. Třeba něco velikého. Vy jste nervózní, snažíte se a modlíte se. Hodně se modlíte… Jak obrovská následuje radost a euforie, když to zvládnete, vám asi také nemusím popisovat.

 

Když byl ohlášen letošní termín Ještěd Sky Race (24,5 km a 1600+ převýšení) a pak i informace, že se bude jednat zároveň o mistrovství České republiky ve Sky Race, málem jsem padla do mdlob! 15. dubna je prostě brzo! První závod nové sezony! První závod po podzimním nešťastném zranění… Takže od Vánoc byl nastolen tvrdý režim. Musela jsem opatrně začít znovu běhat a pak makat, makat, makat. Navíc jsem se s „trailovým bohem“ Honzou z Trailrunu vsadila, že ho porazím. Hloupý nápad, obří motivace (trénuje ho totiž sám veliký Robert Krupička). Kdo to projede, sní vrchařskou čepici. Pěkná patálie.

Do Liberce jsme docestovali už v pátek, z Brna je to docela výlet. Čistě náhodou jsme se šli podívat na liberecké pěkné náměstí a přimotali jsme se do hokejové vřavy. Play off Kometa Brno versus Bílí Tygři Liberec. Takže hlavně nenápadně, nedat na nepřátelském území najevo příslušnost k brněnskému týmu :-D.

 

Pak se pořádně najíst, vyspat (jako by to samou nervozitou šlo, že jo) a v 11 hodin stát na startovní lajně, naposledy se pomodlit za závod bez úrazu. Protože nakonec na ničem jiném stejně nezáleží. V pořádku se dostat do cíle a užít si to. Oproti loňsku bylo příjemné počasí, místy sluníčko, takže ideálka pro KT ¾ kalhoty Myrbla Tights.

Nebudu zapírat, trať byla náročná, běželi jsme po sjezdovce, ze sjezdovky, po sněhu, po kamení, blátem, škrábali se dvakrát na Ještěd skrze kamenné pole, ale ať nohy bolely sebevíc, byla to neuvěřitelná krása. Kochala jsem se majestátním Ještědem a ihned po startu ze mě opadl všechen strach. Ještěže jsem ty prudké kopce tak netrénovala v brněnských velehorách, protože nahoru to bylo turbo a dolů jsem se řítila stylem „nezastavujeme, máme zpoždění“! Honzu jsem nechala za zády v úvodní sjezdovce a postupně odpárala i velkou část startovního pole. Zůstalo přede mnou (jen) asi 100 chlapů a 7 žen.

 

Co z toho plyne? Obří euforie, nadšení, radost! Vyhrála jsem kategorii do 23 let a celkově jsem 8. žena! Pořád jsem to asi nevstřebala, ale prý jsem mistryně České republiky ve Sky Race do dvaceti tří let! Tým Kari Traa/norskamoda.cz vystoupal na nejvyšší stupínek. Třikrát hurá sláva!!!

Suma sumárum

  • Těžký závod zvládlo 432 závodníků a závodnic, všem moc gratuluji a smekám.
  • Trať byla opravdu krásná, ještě hezčí než loni. Určitě na Ještěd někdy zajeďte.
  • Běhat v půlce dubna po sněhu je sranda.
  • Zkuste běhat i jinde než po rovině. Kopce nahoru = hezký zadek. Kopce dolů = silná přední stehna…
  • …ale počítejte s tím, že po takovém masakru budete pár dní scházet schody bokem (či se snažit je scházet), vycházet je budete po čtyřech a budete si přát, abyste se věnovali nějakému pohodlnějšímu sportu (osobně vždycky hodně přemýšlím nad rybařením).
  • Když jste slečna/paní/žena, budou z vás mít muži respekt a budou se s vámi kamarádit. Rádi vám podrží větev či na vás budou volat „princezno“ nebo „dračice“
  • Skvělá komunita lidí kolem. Je jedno, za jaký tým běháte, jak jste rychlí nebo co máte na sobě. Trasa je pro všechny stejná a spoluběžci jsou povětšinou milí. A když máte dost kyslíku, můžete si i hezky popovídat.

 

Mějte se bájově.

Eva Ž.

Comments are closed.

Rady, tipy a novinky od Kari Traa emailem
Stačí se jen přihlásit k odběru zpravodaje
Odeslané informace nebudou poskytnuty třetím stranám.
Ze zpravodaje se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlášení bylo odesláno
ověřte emailovou adresu.
Zbývá poslední krok - zkontrolujte, prosím, Váš email a
Děkujeme